Interpret: ruzni
Kodek: MPEG 1.0 layer III (Mp3)
Bitrate: 192 kbit/s
Počet kanálů: 44100 Hz joint-stereo
Rok vydání: 1975
Délka: 33:50
Žánr: country
Obal:
![thumb]()
![thumb]()
Odkaz: http://rokycany.wz.cz/view.php?cisloclanku=2005032702
Tracklist:
01-Tvuj cas
02-Tulacke blues
03-Dal, dal, dal
04-Tak uz mi ma holka mava
05-Samota
06-Ze vsech chlapu nejstastnejsi chlap
07-Krinolina
08-Ze mas modry oci
09-Rosa na kolejich
10-Mavej
11-Dlouhan Franky
12-Kamarad
V březnu 1975 dostala kapela Krakatit a další trampské kapely „volnou frekvenci“ v nahrávacím studiu firmy Supraphon na nahrání trampských písní pro album „Písně dlouhých cest“. Mělo jít o první LP album takzvané „moderní trampské písně“.
Kromě Krakatitu v čele s Kapitánem Kidem (1932) se nahrávání zúčastnili i další přední trampští písničkáři a jejich kapely – bratři Ryvolové a Hoboes, Tonda Linhart a Pacifik, Wabi Daněk a Rosa a bratři Nedvědové a Brontosauři.
Supraphon měl téměř monopol na poli gramofonových nahrávek - kromě něj zde byla menší firma Panton. Tehdy nebylo vůbec jednoduché prosadit natočení desky (SP – single – se dvěmi písněmi, nebo LP – long play- které se rozsahem rovnalo dnešnímu cédéčku). Nápad se zřejmě zrodil v hlavě dvou osobností: M.J.Langera z pražského Ústavu pro kulturní a výchovnou činnost a Jana Dobiáše, novináře z týdeníku Mladý svět. Mladý svět se akce ujal a zařadil „Písně dlouhých cest“ do své edice „Diskotéka Mladého světa“. Šlo o záslužný čin a další desky měly již svůj zrod snazší. Ukázalo se, že po takové hudbě je velká poptávka a troufám si tvrdit, že Písně dlouhých cest nechybějí v žádné sbírce příznivce folkové hudby tehdejší doby. Deska zachytila písně starší (Ryvolové a Kid) a nové generace (Nedvědové, Daněk).
Tehdejší normalizační doba (šestý rok od začátku okupace) s sebou nesla některé věci, které mohou být dnešnímu čtenáři nepochopitelné: diskriminace autorů a cenzura textů písní. Například Kapitán Kid měl od roku 1972 problémy, když například ve své písni „Žádám“ zpíval „žádám, abych měl v oknech svýho domu namísto mříží rezavejch sluneční svit a stíny stromů …“ Byl takzvaně na „indexu“ a nemohl nějaký čas možnost vystupovat veřejně.
S cenzurou jsme se setkali při výběru písní pro album. Téměř na každé písni se něco schvalovačům nelíbilo, a tak po dlouhém výběru prošly dvě Kidovy písně: „Krinolína“, kterou nazpíval Kid a „Že máš modrý oči“, kterou jsem nazpíval já. V závěru druhé písně musel být však změněn text, kdy místo slov „ … jestli moje vyvolená není pitomá !“ muselo zaznít „ … jestli moje vyvolená v hlavě něco má !“
Museli jsme se tomu smát, i při poslechu Rosy na kolejích, kdy Wabi Daněk zazpíval na rozdíl od notoricky známé verze veřejně zpívané „ … na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum“ , upravený text, kde vypadlo jedno písmeno: „… deku a um“.
Vlastní natáčení proběhlo v pohodě, jen jsme zjistili, že není jednoduché nazpívat píseň na první pokus čistě intonačně a poznali jsme i kouzlo střihu, dnes běžně dostupné s pomocí programových nástrojů na běžném počítači.
Je to nahrané z originální desky, proto omluvte občasné praskání.
Kodek: MPEG 1.0 layer III (Mp3)
Bitrate: 192 kbit/s
Počet kanálů: 44100 Hz joint-stereo
Rok vydání: 1975
Délka: 33:50
Žánr: country
Obal:
Odkaz: http://rokycany.wz.cz/view.php?cisloclanku=2005032702
Tracklist:
01-Tvuj cas
02-Tulacke blues
03-Dal, dal, dal
04-Tak uz mi ma holka mava
05-Samota
06-Ze vsech chlapu nejstastnejsi chlap
07-Krinolina
08-Ze mas modry oci
09-Rosa na kolejich
10-Mavej
11-Dlouhan Franky
12-Kamarad
V březnu 1975 dostala kapela Krakatit a další trampské kapely „volnou frekvenci“ v nahrávacím studiu firmy Supraphon na nahrání trampských písní pro album „Písně dlouhých cest“. Mělo jít o první LP album takzvané „moderní trampské písně“.
Kromě Krakatitu v čele s Kapitánem Kidem (1932) se nahrávání zúčastnili i další přední trampští písničkáři a jejich kapely – bratři Ryvolové a Hoboes, Tonda Linhart a Pacifik, Wabi Daněk a Rosa a bratři Nedvědové a Brontosauři.
Supraphon měl téměř monopol na poli gramofonových nahrávek - kromě něj zde byla menší firma Panton. Tehdy nebylo vůbec jednoduché prosadit natočení desky (SP – single – se dvěmi písněmi, nebo LP – long play- které se rozsahem rovnalo dnešnímu cédéčku). Nápad se zřejmě zrodil v hlavě dvou osobností: M.J.Langera z pražského Ústavu pro kulturní a výchovnou činnost a Jana Dobiáše, novináře z týdeníku Mladý svět. Mladý svět se akce ujal a zařadil „Písně dlouhých cest“ do své edice „Diskotéka Mladého světa“. Šlo o záslužný čin a další desky měly již svůj zrod snazší. Ukázalo se, že po takové hudbě je velká poptávka a troufám si tvrdit, že Písně dlouhých cest nechybějí v žádné sbírce příznivce folkové hudby tehdejší doby. Deska zachytila písně starší (Ryvolové a Kid) a nové generace (Nedvědové, Daněk).
Tehdejší normalizační doba (šestý rok od začátku okupace) s sebou nesla některé věci, které mohou být dnešnímu čtenáři nepochopitelné: diskriminace autorů a cenzura textů písní. Například Kapitán Kid měl od roku 1972 problémy, když například ve své písni „Žádám“ zpíval „žádám, abych měl v oknech svýho domu namísto mříží rezavejch sluneční svit a stíny stromů …“ Byl takzvaně na „indexu“ a nemohl nějaký čas možnost vystupovat veřejně.
S cenzurou jsme se setkali při výběru písní pro album. Téměř na každé písni se něco schvalovačům nelíbilo, a tak po dlouhém výběru prošly dvě Kidovy písně: „Krinolína“, kterou nazpíval Kid a „Že máš modrý oči“, kterou jsem nazpíval já. V závěru druhé písně musel být však změněn text, kdy místo slov „ … jestli moje vyvolená není pitomá !“ muselo zaznít „ … jestli moje vyvolená v hlavě něco má !“
Museli jsme se tomu smát, i při poslechu Rosy na kolejích, kdy Wabi Daněk zazpíval na rozdíl od notoricky známé verze veřejně zpívané „ … na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum“ , upravený text, kde vypadlo jedno písmeno: „… deku a um“.
Vlastní natáčení proběhlo v pohodě, jen jsme zjistili, že není jednoduché nazpívat píseň na první pokus čistě intonačně a poznali jsme i kouzlo střihu, dnes běžně dostupné s pomocí programových nástrojů na běžném počítači.
Je to nahrané z originální desky, proto omluvte občasné praskání.
