Obal:
Artist......: Avenger (Cze)
Album......: Feast of Anger - Joy of Despair
Genre......: Black/Death Metal
Source......: CD
Year......: 2009
Ripper......: EAC (Secure mode) / LAME 3.92 & Asus CD-S520
Codec......: LAME 3.93
Version......: MPEG 1 Layer III
Quality......: Insane, (avg. bitrate: 320kbps)
Channels......: Stereo / 44100 hz
Tags......: ID3 v1.1, ID3 v2.3
Information......:
Ripped by......: somebody on 1.11.2014
Posted by......: somebody on 11.5.2017
News Server......: news.astraweb.com
News Group(s)......: alt.binaries.sounds.mp3.m
Included......: NFO
------
Tracklisting
------
1. Avenger (Cze) - The Birth of Muse [07:44]
2. Avenger (Cze) - Just for This Night [06:27]
3. Avenger (Cze) - Voices of Delirium [01:32]
4. Avenger (Cze) - Vitriol [04:25]
5. Avenger (Cze) - Joy of Despair [05:57]
6. Avenger (Cze) - Ritual of Wrath [05:22]
7. Avenger (Cze) - Captured by Eternal Nig [01:35]
8. Avenger (Cze) - Unable [05:09]
9. Avenger (Cze) - Feast of Anger [04:33]
Playing Time......: 42:46
Total Size......: 97,93 MB
Od vydání alba Avenger s názvem Godless uteklo předlouhých šest let. V roce 2006 se k mým uším ještě dostalo jejich promo a pak už jen spousta nepříznivých informací ohledně dění uvnitř kapely. Jeden čas to s touto úderkou vypadalo opravdu všelijak, vše se však nakonec ve zlo obrátilo a já poslouchám jejich novou desku s názvem Feast of Anger – Joy of Despair. Což je věc, ve kterou už jsem příliš nevěřil, ale především věc, ze které mám radost, protože k jejich tvorbě jsem vždy choval značné sympatie.
A hned zahájení v podobě Zrození múzy naplňuje očekávání měrou vrchovatou. Na úvod skvostná valivá pasáž s masívními kytarovými stěnami a kanonádou bicích, která během chvíle přechází v pořádnou rubanici. Ta je sice na několik okamžiků nahrazena relativně klidným úsekem s brnkáním kytary, ale během chvíle se vše vrací k nejvyšším otáčkám a na samotný závěr pak opět nastupuje bezchybná valivost z úvodu. Začátek parádní a pro mne favorit celého alba, který i přes poměrně dlouhou stopáž ani na okamžik nenudí. Skladba, ale vlastně se to dá napsat o kompletní novince, působí majestátně, temně a atmosféra je jednou ze silných zbraní této nahrávky. Následující kus Jen pro tu dnešní noc… je znám z výše uvedeného proma (stejně jako Vitriol). Začíná ve volnějším tempu a já jsem si vzpomněl (rozhodně ne naposledy) na epické kousky Quorthona a jeho nedostižných Bathory. Ale i tady se zrychlí a ke slovu se zde pořádně dostane i tympán. Hlasy deliria jsou jakousi temnou předehrou dalšího válu Vitriol. Ten se nese v klidnějším duchu a je zde kladen větší důraz na členitost a atmosféru. A nemohu si pomoct, ale i zde slyším (zejména v úvodu) dotek zmiňované švédské legendy. Radost z beznaděje opět přenese dění do svižnějších zákoutí a bzukot kytar v kombinaci s uhánějícími bicími zní skvěle. Kdybych byl neznalým požádán o typickou ukázku tvorby Avenger, nabídnutím tohoto kousku bych rozhodně nic nezkazil. A to samé platí i o Rituálu hněvu. Ten dává díky tympánu a atmosféře (hlavně v refrénu) asi nejvíce vzpomenout na další legendu, tentokráte z českých luhů a hájů, která se letos po mnoha a mnoha letech připomíná novinkou. Ale i na Master´s Hammer jsem si při poslechu vzpomněl vícekráte. Zajat věčnou nocí je jakousi mezihrou plnou podivných zvuků a akustické kytary, která je tichem před bouří. Neschopen se rozjíždí pozvolně, ale postupně graduje a končí pořádným kvapíkem. A než se nadějeme, máme tu poslední kousek Oslava vzteku, který pokračuje tam, kde předchozí věc skončila. Od začátku až do samého závěru vysoký rychlostní stupeň.
O vydání
novinky se postaral prověřený label Deathgasm Records (USA) ve spolupráci se srbskými Grom Recorde (Evropa) a rovněž studio Hellsound bylo očekávanou volbou. Přestože zvuk oproti předchozí nahrávce kvalitativní posun zaznamenal, ještě bych zde nějaké rezervy viděl. Sázkou na jistotu je i Deather, který má na svědomí grafické ztvárnění přebalu. Obal je to povedený, ale hned po prvním pohledu na něj mě napadla Mekong Delta a jejich album Dances of death (díky podobnému motivu „houslisty&ldquo
. Jako bonus se pak na cedlu ještě nachází klip k Radosti z beznaděje. Jeho scénář rozhodně není nikterak objevný (hrající kapela obklopena svícemi), ale zato má profi kvalitu a neurazí.
Artist......: Avenger (Cze)
Album......: Feast of Anger - Joy of Despair
Genre......: Black/Death Metal
Source......: CD
Year......: 2009
Ripper......: EAC (Secure mode) / LAME 3.92 & Asus CD-S520
Codec......: LAME 3.93
Version......: MPEG 1 Layer III
Quality......: Insane, (avg. bitrate: 320kbps)
Channels......: Stereo / 44100 hz
Tags......: ID3 v1.1, ID3 v2.3
Information......:
Ripped by......: somebody on 1.11.2014
Posted by......: somebody on 11.5.2017
News Server......: news.astraweb.com
News Group(s)......: alt.binaries.sounds.mp3.m
Included......: NFO
------
Tracklisting
------
1. Avenger (Cze) - The Birth of Muse [07:44]
2. Avenger (Cze) - Just for This Night [06:27]
3. Avenger (Cze) - Voices of Delirium [01:32]
4. Avenger (Cze) - Vitriol [04:25]
5. Avenger (Cze) - Joy of Despair [05:57]
6. Avenger (Cze) - Ritual of Wrath [05:22]
7. Avenger (Cze) - Captured by Eternal Nig [01:35]
8. Avenger (Cze) - Unable [05:09]
9. Avenger (Cze) - Feast of Anger [04:33]
Playing Time......: 42:46
Total Size......: 97,93 MB
Od vydání alba Avenger s názvem Godless uteklo předlouhých šest let. V roce 2006 se k mým uším ještě dostalo jejich promo a pak už jen spousta nepříznivých informací ohledně dění uvnitř kapely. Jeden čas to s touto úderkou vypadalo opravdu všelijak, vše se však nakonec ve zlo obrátilo a já poslouchám jejich novou desku s názvem Feast of Anger – Joy of Despair. Což je věc, ve kterou už jsem příliš nevěřil, ale především věc, ze které mám radost, protože k jejich tvorbě jsem vždy choval značné sympatie.
A hned zahájení v podobě Zrození múzy naplňuje očekávání měrou vrchovatou. Na úvod skvostná valivá pasáž s masívními kytarovými stěnami a kanonádou bicích, která během chvíle přechází v pořádnou rubanici. Ta je sice na několik okamžiků nahrazena relativně klidným úsekem s brnkáním kytary, ale během chvíle se vše vrací k nejvyšším otáčkám a na samotný závěr pak opět nastupuje bezchybná valivost z úvodu. Začátek parádní a pro mne favorit celého alba, který i přes poměrně dlouhou stopáž ani na okamžik nenudí. Skladba, ale vlastně se to dá napsat o kompletní novince, působí majestátně, temně a atmosféra je jednou ze silných zbraní této nahrávky. Následující kus Jen pro tu dnešní noc… je znám z výše uvedeného proma (stejně jako Vitriol). Začíná ve volnějším tempu a já jsem si vzpomněl (rozhodně ne naposledy) na epické kousky Quorthona a jeho nedostižných Bathory. Ale i tady se zrychlí a ke slovu se zde pořádně dostane i tympán. Hlasy deliria jsou jakousi temnou předehrou dalšího válu Vitriol. Ten se nese v klidnějším duchu a je zde kladen větší důraz na členitost a atmosféru. A nemohu si pomoct, ale i zde slyším (zejména v úvodu) dotek zmiňované švédské legendy. Radost z beznaděje opět přenese dění do svižnějších zákoutí a bzukot kytar v kombinaci s uhánějícími bicími zní skvěle. Kdybych byl neznalým požádán o typickou ukázku tvorby Avenger, nabídnutím tohoto kousku bych rozhodně nic nezkazil. A to samé platí i o Rituálu hněvu. Ten dává díky tympánu a atmosféře (hlavně v refrénu) asi nejvíce vzpomenout na další legendu, tentokráte z českých luhů a hájů, která se letos po mnoha a mnoha letech připomíná novinkou. Ale i na Master´s Hammer jsem si při poslechu vzpomněl vícekráte. Zajat věčnou nocí je jakousi mezihrou plnou podivných zvuků a akustické kytary, která je tichem před bouří. Neschopen se rozjíždí pozvolně, ale postupně graduje a končí pořádným kvapíkem. A než se nadějeme, máme tu poslední kousek Oslava vzteku, který pokračuje tam, kde předchozí věc skončila. Od začátku až do samého závěru vysoký rychlostní stupeň.
O vydání
novinky se postaral prověřený label Deathgasm Records (USA) ve spolupráci se srbskými Grom Recorde (Evropa) a rovněž studio Hellsound bylo očekávanou volbou. Přestože zvuk oproti předchozí nahrávce kvalitativní posun zaznamenal, ještě bych zde nějaké rezervy viděl. Sázkou na jistotu je i Deather, který má na svědomí grafické ztvárnění přebalu. Obal je to povedený, ale hned po prvním pohledu na něj mě napadla Mekong Delta a jejich album Dances of death (díky podobnému motivu „houslisty&ldquo